|
Rozhovor pro Bezprizorniy únor 2004: Fanoušci tleskali a chtěli ještě Rozhovor s nymburskou skupinou After Shake po koncertě v Paláci Akropolis 10. února 2004 J: Co říkáte na tenhle koncert? Byl dobrej? Fans: Dobrej. Supr. J: Jak jste se dozvěděli o koncertě After Shake? Fans: Řekla nám o něm naše kamarádka. Zašli sme, stál jenom dvacku (smích). J: Myslíte, že by mohli hrát dál? Fans: No za dvacku klidně (pokývání hlavou, smích). Jasně. J: Odkud jste? Fans: Z Paky. Z Kyjova. Nové město pod smrkem. Líbezníce. Jablonec. Mladá Boleslav. Praha. Olomouc. Ale Kyjov je nejlepší. Jó, supr (smích). J: Jak se máte? Jak se cítíte po koncertě? Povedl se? Zuzana Bacílková (zpěv): Máme se výborně. Docela dobrý. Filip Trávnický (saxofon): Myslim, že jako jo. J: Že jako jo? Zuzana: Já si taky myslim jo (smích). J: Přišlo docela dost lidí. Šedesát, osmdesát? Zuzana: Já myslim, že asi tak dvacet třicet… (smích) J: A co peníze? Zuzana: Miliony. Hm (smích). Vojta Černohorský (klarinet): Tyjo. Tak to neni uplně zlý. J: Co to držíme za album? Co je to za demo? Proč jste ještě nevydali nějaký seriozní, celkem, kompletní? Filip Teper (bicí, zpěv): Tohle je to nejserioznější, co muže bejt (smích). J: Ukaž (smích). Filip: Hele tenhleten vobal, ten bude jinej, jo. J: A kdo ho ďál? Filip: Já. J: Seš takovej šikovnej. Hraješ na bicí a píšeš texty, jo? Filip: No jo. Jo. Ty to víš, tyjo, ty seš hroznej (smích). J: Co tě to napadlo jako? Filip: Tak mě to baví, viď. Ale tohleto je jenom provizorní, jen aby všichni věděli, co a jak. A bude to podobný, ale… bude to jiný (smích). J: Ty jsi říkal, že tam bude jen pět skladeb, proč jich tam je osm… sedm? (smích) Filip: Pět byl… pět byl předpoklad (smích). Vyvrbilo se to tyjo ještě... Hele sem si řikal, čim víc, tim líp a pět bylo takový, co sme chtěli, viď. J: Kde jste nahrávali? Co je to za prostor? Filip: V DDM NBK. V Domě dětí a mládeže (smích). Vojta: Tam na vobalu je důležitá věc… (foto) J: Ty tam nejseš. Ty seš novej, že jo? Hraješ na klarinet. Vojta: Já sem uplně nejnovější. Já sem nejnovější verze tohohle programu (smích). J: Myslel sis, že se hodíš k After Shake, nebo si tě pozvali sami? Vojta: Samozřejmě, že oni mě pozvali. Sem známá firma (smích). Zuzana: My sme ho pozvali a myslíme si, že se k nám hodí. J: Vojtěch Černohorský hraje na klarinet. A brácha je saxofonista. Ahoj saxofonisto, jak hraje brácha? Jirka Tomek (kytara): To není muj brácha, to je brácha toho… toho klávesáka (smích). J: Ale ty hraješ na kytaru, viď? Od kolika let? A nějaký vzory After Shake? Jirka: Ano, ano. No to nevim. Od tý doby, co sem na světě. Martin Maxa. J: Jasně, zapomněls to. Už je to dlouho. Jirka: Vim, že sem na světě. Taky Helenka Vondráčková… (smích) J: Ne, to nesedí. Nesedí, neposloucháme (smích). Okenice. Tuhle písničku předěláváte už několik let. To se vám tak strašně líbí tenhle song? Vojta: (smích) No cement. Je provařenej (smích). J: Anglická se jmenuje proto, že je zpívaná anglicky? Filip Trávnický: Ano, je zpívaná anglicky. J: Všechny ostatní písničky jsou v češtině, cože je tahle v angličtině? Chcete být mezinárodní? Filip: No vono nás nenapadlo, jak by se to dalo zpívat, tak sme to zazpívali anglicky. J: A o čem vlastně je? Filip: Jo tak to já vlastně nevim (smích). Vojta: Jo vono nás nenapadlo, jak by se to dalo zpívat, tak sme to zpívali anglicky. Ty seš debil (velký smích). J: Jako že to líp zní, nebo ne? Ale čeština má r, ř a takový ty šišlavý věci… To se asi blbě hraje na saxofon… proto anglicky. Filip: No. Vono je to na saxofon jednodušší. J: Jaký je rozdíl mezi analogickym a digitálnim syntezátorem? Filip: No ten digitální je takovej roz… rozštípaném jako. (Zuzana se směje) J: A vy ho jako používáte? Filip: No my používáme převážně analogový zvuky no a modelujeme to digitálně (smích). J: A kde je berete? Filip: No ty zvuky právě jdou právě jako z nás. Akorát se to musí vzorkovat, no (smích). J: Jo, takový výkřiky do prázdna, nebo... Filip: Je to vlastně taková ta prázdnota vyjádřená tim zvukem (smích). J: Půjdete na brko? Čí to je joint? Vojta: Joint skupiny After Shake. To je energitů. J: To je taková tradice vždycky po koncertě si dát joint? Vojta: No nám to nosí štěstí. To není tradice, ale taková normální věc. J: Máte nějakýho maskota? Vojta: Maskota? Zelenýho králíka. J: Kde jste ho vzali? Jak jste ho poznali? Vojta: Já ho vlastně ani neznám, no (smích). J: Ty seš kdo? ?: Já sem… J: Fanoušek? ?: Taky. J: Vy jste tři? Vojta Černohorský, Ondra Černohorský a… ?: My sme dva. J: Ale ty na nic nehraješ? Vojta: Ondra přece hraje na klávesy přece, tyjo (smích). J: Aha, promiň, máš brejle. Ondra Černohorský (klávesy): No teď (zase) ne (smích). J: Co bys rád vyřídil fanouškům a co říkáš tomu, že sem přišli i nějaký Francouzi, který znaj nějakou Karen? Vy jste pozvali nějaký Francouze? Vojta: Tady sou fakt Francouzi? J: Máte pocit, že vás lidi znaj jen přes webový stránky? Ondra: Já myslim, že nás všichni znaj, hele tyjo (smích). J: Hráli jste už v zahraničí? Ondra: No my sme hráli všude. My sme hráli v Americe, v Jugoslávii, bejvalý… (smích) J: Tleskali ty lidi? Chodí jich víc než tady? Ondra: Voni v Jugoslávii neuměj tleskat, voni nevěděj, co sou to ruce, no. Vono to je totiž česky řečeno. Řikáme tleskejte rukama a voni nevěděj, co to je (smích). J: Nějaký lidi tancovali. Vy jste taneční skupina? Vojta: My sme uplně dance skupina (smích). J: Zuzano, pamatuješ si ještě na váš koncert v Mnichově Hradišti? (r. 2001, legendární koncert v klubu U Carlose) To byl už kolikátý zhruba? Zuzana: Nevím. J: Co se změnilo? Kromě toho, že sis ostříhala a obarvila vlasy. Z jakýho důvodu? Nový přítel? Zuzana: Ne, furt starej, právě proto mam nový vlasy (smích). J: Koupili byste si nový album After Shake? Ještě není, ale kdyby bylo? Fans: No určitě. J: Je demo, nový, osm sedm skladeb. A tady je zpěvačka z After Shake, tak co jí řeknete? Fans: Byli jste super. Fakt nádhera. Repete. Parádně jsme si zapařili. Já jsem vůbec nečekal, že to bude tak geniální hudba. J: Tohle je váš bodyguard? Bojíte se fanoušků? Filip: No von je strašně hodnej a taky nás hlídá. Oni do nás občas i udeří. J: Posloucháš After Shake? Bodyguard: Ještě sem je neslyšel. J: A dneska poprvý hlídáš? B: Dneska to dělám poprvý, no. A příležitostně hraju na trumpetu teda, no. J: Co to hrálo za předskupinu? Nebyla na programu? Filip: Nevim, ale byla dobrá. J: Naposled jste v Akropoli hráli jako předskupina. Teďka jako hlavní skupina. Vy jste pokročili? Filip: No to je normální, ne? Pokrok je pokrok (smích). J: Chcete (zase) zahrát někde v zahraničí? Ondra: Určitě, určitě. Na Madagaskaru. Cejlonu, tam maj čaje, viď (smích). J: Kde jsi našel Zuzanu? Filip Teper: No my se známe hrozně dlouho, ale já vlastně ani nevim, člověče. J: Jak jsi ji naučil zpívat způsobem, jakym zpívá? Filip: (smích) Já prostě nemůžu za všechno, co se děje (smích). Ne, to je výsledek tvrdýho tréninku, no (potměšile). J: Co lidi, kolik je rekord? Filip: Fakt nevim, tři sta, dvě stě, (smích), nevim. J: Seš takovej vlastně šéf skupiny. Filip: Zařizuju spoustu věcí, no. J: Jsi založil After Shake? Filip: Společně s Jirkou viď jako. J: Co chybí tomu, aby vyšlo vaše první úplně pořádný album? Filip: Peňauze. J: Kdo platil demo? Kolik stojí demo? Osm skladeb, sedm. Filip: No takhle, když je člověk šikovnej, spoustu věcí sme si zařídili my, tak nás to vyšlo na kolik… patnáct set, dva tisíce zhruba a to je fakt minimum, jo. Jako nahrávání by šlo třeba do… minimálně dvaceti tisíc; pak, vlastně to sou už uplně jiný částky, jo. Ale myslim si, že až to uslyšíš, tak uvidíš, ne. My se tu kvalitu snažíme udržet i na tom demu, jo, ale prostě jako k oficiálnímu albu máme ještě daleko, ale snad někdy bude. Ale ještě to je dlouhá cesta. J: Existujete už od roku… Filip: 99, ale první koncert byl 2000 na jaře. J: Vy jste takový mláďátka…? Filip: No jasně. V Praze sněží. Lidé odcházejí a přicházejí další. Bary žijí dlouho do noci. Mráz. Informace o koncertech stejně jako skladby ve formátu mp3 najdete na domovské stránce After Shake: sweb.cz/aftershake S nymburskou skupinou After Shake a fanoušky si povídal Jakub Morc zpět |
|
| napsali | |