06.12.2002 Povětroň, Ananas kúsky, Lanugo
|
|
Letos jsme se dostali poprvé do poděbradského baru pod zámkem až na úplný závěr roku a sice na trojkoncert kapel Povětroň, Ananas kúsky a Lanugo. Večer odstartovala kapela Povětroň, skládající se z dvou muzikantů, oba hrají na kytaru a zpívají a to v angličtině. Jejich hudba místy připomínala dEUS, poklidné, příjemné. Další se na scéně objevili Ananas kúsky (kytara, basa, bicí, zpěv, trumpeta, cello), hráli velmi příjemnou kytarovou muziku a na konec dali jednu skladbu od Radiohead. Jako poslední byli na řadě Lanugo, (kytara, basa, klávesy, zpěv a automatický bubeník) kteří udělali více než důstojnou tečku za velmi vydařeným večerem. -ftp-
|
23.11.2002 Nymburský jazzyk
|
|
Nymburský jazzový festival, který se konal již po sedmé vystoupily kapely Country jazz quartet, Dnes jazz, Doo-bop, Trumpet quintet Radka Pobořila, Jana Koubková & české klarinetové kvarteto. Celý příjemně naladěný večer zakončila kolem jedné hodiny ranní kapela Venušecha. Neoficiálně pak pokračoval již tradiční jam session.
Pořadatelé se tentokráte snažili výběrem kapel otevřít festival pro širší veřejnost. Proto také v sále seděla jasná převaha mladých posluchačů, kteří při vystoupení kapel se svižnějším rytmem tančili. Pořadatelé opět potvrdili, že se dá uspořádat kvalitní jazzový festival na malém městě.
-jtm-
|
30.10.2002 Erik Truffaz quartet
|
|
Do Prahy na aghaRTA jazz festival zavítal švýcarský trumpetista Erik Truffaz se svým bandem skládajíím se z kytaristy Manu Codjii, kontrabasisty Michela Benita, bubeníka Philippa Garcii a vokalisty Mounira Troudiho. Kapela předvedla kombinaci moderního experimentálního jazzu, world music a d´n´b ve velmi zajímavém pojetí a ve spod toho všeho bublaly všemožné ruchy a šumy.
Již při druhé skladbě praskla kytaristovi struna a tak dostal prostor kontrabas. Michel Benita nejprve o tělo kontrabasu vybubnoval rytmickou smyčku, která jela stále dokola, přihrál k ní dlouhé táhlé tony a do tohoto podkladu vyhrával své sólo. Asi v třetině koncertu se na pódiu objevil "arabský vokalista" Mounir Troudi a vyšperkoval další skladby. Na přídavek přišel nejprve sám a zazpíval nesmírně zajímavou vokální skladbu v arabském stylu, po té přišel zbytek kapely a dohrály velice zajímavý a netradiční koncert.
Foto z koncertu je zde.
-ftp-
|
27.10.2002 XXVI. International Jazz festival Praha 2002
|
|
Na dvacátý šestý jazzový festival Praha 2002 pořádaný pragokoncertem přijala pozvání Rhoda Scott and Friends (USA), jehož hlavní protagonistkou je legendární jazzová varhanice, která v Praze vystoupila poprvé a to v doprovodu kytary, bicích a tenorsaxofonu na který hrál Huston Person (viz foto). Další kapelou v programu byla Laco Deczi and Cellula New York (USA,CZ) se svým programem z nové desky. Závěrečná hodina patřila italskému kytaristovi Pino Russovi za doprovodu baskytary a bicích. Zde můžete nalézt fotografie z festivalu.
-jtm-
|
11.09.2002 Rearrange festival
|
11.9. se v Praze na Štvanici konala benefiční akce na obnovu povodní zdevastovaného klubu Roxy. Na této akci byly dvě pódia, jedno vyhrazené pro DJe a na druhém hráli kapely. Začátek byl stanoven na 13 hodinu, já jsem dorazil před 15tou, abych stihl vystoupení Floexe. Nevím kolik lidí bylo na začátku akce, ale při vystoupení Floexe zel prostor prázdnotou. Floexí band však opět předvedl výborné vystoupení a lze jen litovat, že nemohli vystoupit později.
Další byli Over 3 (dva Djové a hráč na perkuse, kteří hráli ne nepříjemný techhouse), poté jsem festival opustil a vrátil se až když dula kapela Blow. Blow hráli velmi energický breakbeat, ovšem zněli až příliš strojově. Zpěv byl v angličtině a hlášky mezi písněmi v českoanglickém jazyce, asi aby byli uvnitř, tedy in. Po Blow přišli Fast food a jejich ska, které je jen a pouze ska. Další menu: Indy a Wich, hip hop, velmi, velmi dobrý hip hop. Wichovy vypečené scratche do muziky, která je načichlá jazzem třicátých let, beaty, slova. Přestože hip hop téměř neposlouchám, tohle bylo moc fajn.
A potom již to nejlepší nakonec aneb Hypnotix. Roots, tentokrát bez Bouramy. Mortaba zpíval ve většině písní, které byly ale předělány, pár instrumentálních kousků a něco nových skladeb. Jeden z nejlepších koncertů letošního roku. Velmi plná nápaditá hudba - nádhera.
-ftp-
|
09.08.2002 Creamfields festival
|
Letos jediný festival, který mě velice potěšil výběrem interpretů byl creamfields v Roudnici nad Labem. Inu proč ne si nezatanovat?
Nana Zorin
Při našem příjezdu na festival nám zněly do uší tóny kapely Nana Zorin. Přišli jsme k hlavnímu pódiu, usadili se do trávy a poslouchali docela příjemnou hudbu produkovanou těmito muzikanty. Z dřívějška jsem Nana Zorin znal jako převážně dubovou kapelu, ale na Creamfields mi přišlo, že hrají poněkud rovnější beaty. Zvuk se nám nezdál příliš ideální, ale jak jsme později poznali měli ho Nana Zorin jeden z nejlepších na hlavní séně, ale o tom se ještě zmíním níže.
Po této kapele jsme obešli celý areál, kde bylo několik stanů (roxy tent, house tent, techno tent, chill out, Lucky guest lounge) a druhá open air scéna vyhrazená DJům. V stanu s technem jsme vydrželi asi 10 - 15 vteřin a už mě tam nikdo nikdy neuvidí, šíleně hlasitá hudba, šílené vedro, prázdno. Když jsme procházeli kolem chill outového stanu linulo se z něj opět brutální techno, chill out? Další zajímavostí bylo, že na pití se museli koupit žetony - jeden za 10 kč, ale jídlo se mohlo kupovat za normální peníze, tímpádem byly nejen všude obrovské fronty na ony žetony, ale ještě každe pití vás přišlo na zaokrouhlených 10 korun a pochybuji, že prodavači zaokrouhllovali směrem dolu. Ceny na Creamfields byly peklo, ale zpět k hudbě.
Hypnotix
Jak to tak bývá na Hypnotix jsem se velice těšil, ale úvod jejich vystoupení značně poznamenal zvukař a také to, že hráli za světla bez projekcí. Jinak postupem času se zvuk jakžtakž zlepšil, prostor pod pódiem se začínal plnit a nohy nezůstaly na jednom místě. Na několik songů si přišel spolu s Bouramou zazpívat bangladešský zpěvák Moshin Mortaba. Několik skladeb bylo lehce předěláno a jinak tento tanečně heavy dubový soubor opět potvrdil své kvality. Škoda, že nemohli vystoupit později.
Tata Bojs...foto
Další junáci na hlavním pódiu byli Tata bojs z Hanspaulky, jejich loňské vystoupeni (čtěte zde) bylo úplně o něčem jiném než letos. Příšerný zvuk bicích, pan zvukař zřejmě usnul, ne? Přebasovaná baskytara, ale také to, že nové písně zdaleka nedosahují kvalit staršího materiálu. Bohužel Tata Bojs byli pro mě největším zklamáním festivalu.
Floex...foto
Na další výtečníky jsme se přemístili do chill outového stanu a tam jsme narazili na nejlepší kapelu celého festivalu - Floexí band. Zde byl nádherný až křišťálový zvuk, nádherná hudba, jazzové vyhrávky, zvuky, ruchy, zpěv, basa, bicí, floex, příčná flétna, nádherné prostředí, nálada, lepší než z desky, zážitek. Nelze než doporučit!
DJ Shadow...foto
Poté jsme se přemístili opět na hlavní pódium, kde hrál DJ Shadow, hrál sice hezky a zajímavou hudbu, ale kdyby mi ji nahrál na CD a poslal domů vychutnám si ji víc. Celou dobu sledovat pána za mixážním pultem je opravdu nuda, i když jsou za ním zajímavé animace, holt kapela je kapela.
Significant other
Vrátili jsme se tedy do chill outu a tam jsme narazili na největší překvapení festivalu Significant other, byli velice taneční, ale přesto příjemní a nepotvrdili mnou očekávanou strojovost, navic v tomto stanu byl opravdu skvělý zvuk. Jediným zklamáním byla Charlotta One v písni Middle ground, tak špatně bych to snad odzpíval i já, ale jinak pohoda, zatancoval jsem si.
Kosheen...foto
Na hlavním pódiu pak hrála partička Kosheen celkem pohodovou hudbu, která však brzy začala nudit. Bubeník této formace hrál velice zvláštním, dost agresivním, stylem, ale proti gustu ... Kosheen hráli triphopovou hudbu, trochu toho drum and bassu, ale výsledek nic moc.
Underworld...foto
Největší hvězda festival britští Underworld naservírovali přeplněnému kotli plnou hrst své underworldí hudby, zajímavé klávesy, zvuky, všude taneční rytmus až se to ke konci vystoupení stávalo trochu stereotypním, ale jinak celkem energické vystoupení, se zajímavými projekcemi, atmosférou, ale nebyli toho večera nejlepší.
Festival pak pokračoval pěkným ohňostrojem, Dji a kapelou Skyline, ale to už jsme ujížděli k domovu.
-ftp-
|
20.07.2002 -123 min.
|
Podle pořadatelů asi 1500 lidí přišlo navštívit již pátý ročník
festivalu Hufest, který se konal v Poděbradech. Mě osobně zajímala z
celého festivalu pouze kapela -123 min. Dorazil jsem do Poděbrad asi
v půl dvanácté. Podle davu lidí, kteří opouštěli festival jsem
pochopil, že dohrála kapela Tři Sestry.
Celý koncert -123 minut mě zklamal. Jelikož v začátku svého působení
nasadili laťku hodně vysoko, je nyní obtížné překvapit.Při koncertu
se mi některé motivy skladeb zdáli podobné s těmi předchozími, což
je částečně dané stále podobným zvukem kapely. Toto všechno kapela
částečně zamaskovala výbornou instrumentální hrou a sehraností.
Jedinou výjimkou celého vystoupení byla píseň v indickém stylu. Jak
muzikou tak i zpěvem byla velmi zajímavá. V celé písni bylo více
nápadů, než v celém vystoupení. Celkový pozitivní dojem této skladby
navíc dotvářel slušný zvuk. Ač mám kapelu -123 min. velice rád, musím
konstatovat, že vystoupení kapely Tata Bojs minulý rok byl sto krát
větším zážitkem.
Celý večer jsem zakončil poslechem jedné písně podané kapelou Daen and the groove company.
Píseň, která se nesla na nesmyslném samplu jednoho slova, který
výrazně rušil zpěv zpěvačky, mě odradila od dalšího poslechu.
-jtm-
|
21.04.2002 Laco Deczi Cellula New York
|
Další z hostů na AghaRTA Prague Jazz Festivalu byl Laco Dezci se svou kapelou, která působí na New Yorské jazzové scéně. Kapelu mimo Laca Tvoří jeho syn Vajco Deczi, dále pak Ben Stevens a Steve Clark.
Kolem deváté hodiny se setmělo a v napětí očekávaní protagonisté za mohutného aplausu vstoupily na pódium. Sál Lucerna Music baru byl zaplněn zcela, což vytvářelo příjemnou atmosféru. Už od prvních tónů bylo jasné, že jsme nemarnili cestu zbytečně. Hned v první skladbě to kapela perfektně rozbalila. Nedá se ani o jednom z muzikantů říci, že by byl do počtu. Ze začátku se my zdálo, že Vajco hraje druhé housle,což možná bylo pod dojmy ze hry Denise Chamberse z minulého týdne, který měl mimo jiné o třídu lépe nazvučené bicí. Obzvláště bych chtěl vyzvednout výkon "kejbordisty" (jak ho představil Laco), který je v kapele nový. Jeho hra se mi nejvíce líbila. Laco hrál taktéž výborně. Navíc měl s hráčem na klávesy zajímavý způsob komunikace. Nastala situace, kdy měl baskytarista sólo a on se naklonil ke klávesistovi a ústy mu nenápadně zazpíval melodii. On přikývl, Laco se postavil před mikrofon a oba to perfektně zahráli. To se opakovalo několikrát za sebou.
Celý koncert doprovázela pohoda, kterou mezi skladbami umocňoval Laco svými až neuvěřitelnými historkami ze života.
-jtm-
|
15.04.2002 Mike Stern band
|
V rámci AghaRTA Prague Jazz festivalu navštívil klub Lucerna music bar Mike Stern Band. Mimo hlavního protagonisty přijeli zahrát Dennis Chambers, Bob Francheschini a Lincoln Goines.
Již v před prodeji bylo prodáno přes 700 lístků, což v tak malém sále vytvářelo prostředí finské sauny. Zvukaři bych vytknul poruchy ve zvuku, které se projevovali hlasitým šuměním. Zvláště v okamžiku, kdy Mike hrál skladbu, kde hraje pouze sám na kytaru byl šum přímo rušivým elementem. Oproti tomu, výborný zvuk měli bicí.
Nyní ke kapele samotné. Na pódium vystoupili asi kolem deváté hodiny. Pět dlouhých skladeb a po přestávce opakovali skladby znovu. Bylo zajímavé pozorovat jak hráči zvládají umění improvizace. Některé pasáže zněli naprosto neuvěřitelně, zvláště když hrál bubeník Dennis Chambers sólo. Pravidelný úder kopáku spolu s činelem a arytmické údery na základ, to byla jen jedna z mnoha ukázek umění tohoto muzikanta.
Spojení těchto čtyř muzikantů vytvářelo smršť, kterou ani oni nechtěli zastavit. Měl jsem pocit, jako kdyby se snažili dát do každé skladby všechen svůj um. Koncert byl velice povedený.
-jtm-
|
zpět
|
|